Diktáty pro 4. třídu

Lenoši, konečně jste pohnuli svými těly. Kováři vyráběli podkovy. Těžkými kladivy a palicemi muži bili do kovadlin, až jiskry létaly. Jejich dlaně byly samé mozoly. Kobyly hlasitě žraly. Hřívy jim ve větru vlály. Jezdci je osedlali, potom se vyšvihli do sedel a vyrazili.
Výři zavířili křídly a zmizeli v hlubině lesa. Také netopýři vylétli z vikýře na lov hmyzu. Brigádníci na poli vázali snopy povřísly. Veslaři zabrali vesly, až jim naběhly na čele žíly. Kapičky potu se jim perlily na lysině.

Lidé slyšeli bít zvony. Odbíjely poledne. Zedníci na stavbě už byli vyhladovělí. Brigádníci s nimi zašli do místní vývařovny a objednali si něco na zub. Kuchařky vyndaly talíře. Vybrané lahůdky v kuchyni neobyčejně voněly. Chlapi si objednali guláš a každý dva chleby. Ženy si objednaly salát s olivami, s okurkami a jídlo si dochutily zálivkou z bylinek. Všichni poté obědvali společně a poslouchali k tomu rádio, kde hrála Ewa Farná. 

Přímá řeč 

"Přijdeš zítra na kroužek?" Zeptala se moje kamarádka Monika. "Ne, jdu s rodiči na návštěvu k strýci," odpověděl jsem. "A proč musíte jít zítra?" Nechápala Monika. Ani já jsem nevěděl, proč vlastně zítra, a tak jsem jí jen řekl: "Asi proto, že jindy můj otec nemá čas. Musí stále pracovat." Monika byla chvíli smutná, ale chtěla mě potěšit: "Nevadí, i příště budeme dělat určitě něco zajímavého." "Už teď se těším na příští týden," s úsměvem jsem řekl, "jen mi musíš poté připomenout, co si máme donést." "Určitě nezapomenu!" nadšeně vykřikla Monika.