Částice - Pravidla českého pravopisu

(Partikule)

  • Jsou slova neohebná.
  • Uvozují samostatné věty.
  • Naznačují jejich druh (otázku, rozkaz, přání, zvolání...).
  • Anebo různý postoj mluvčího k jejich obsahu.
  • Nejsou větnými členy!

Částicemi jsou také slova jako ano, ne, asi, snad, možná, bohužel, prý
Půjdeš tam? Ano. Je to asi pravda. Snad se to povede. On už to možná ví. Přijde prý večer.

Některá slov mohou být v různých větách částicemi, nebo jiným slovním druhem:

Částice jiný slovní druh

A to je novinka. Ležel a četl si.
To je ale krása! Ležel, ale nespal.
Že se nestydíš. Slíbil, že přijde.
Aby se to podařilo! Přišel, aby se rozloučil
Tak už pojď! Dělej to také tak!
Bylo to takhle na podzim. Dělej to takhle.
To prší! Já to udělám. 

Částice (slovní druh)

Částice (partikule) je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.Zpravidla uvozuje větu, to znamená, že stojí na jejím začátku, ale může stát i uvnitř věty.Některé částice mají platnost věty, např. Ano. Nikoli. Zajisté.V češtině jsou částice relativně málo početné.

Rozdělení částic

Podle původu částice dělíme na:

  • Vlastní - nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
  • Nevlastní - mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý. Je potřeba je odlišovat zejména od spojek:

I promluvil ke králi. (částice) x Promluvil i ke králi. (spojka)Že ses do toho pletla! (částice) x Zdá se, že ses do toho pletla. (spojka) Podle významu dělíme částice na:

  • tázací - uvozují tázací věty: Jestlipak jsi to přečetl?
  • apelové, které se dále dělí na:
  • žádací - Ať mi přinese knihu.
  • přací - Kéž by už skončila zima.

Částice dále můžeme dělit na:

  • modální - nejspíš, zajisté, možná, asi
  • intezifikační - velmi, velice, příliš, moc (pozor na platnost slovního druhu ve větě)
  • vytýkací - jen, také, třeba, teprve, pouze, přímo
  • modifikační - přece, ale, prostě, snad, jen, klidně
    Klidně mluv! (částice) x Mluv klidně. (příslovce)
  • odpověďové - ano, ne
  • negační - ne, nikoli
  • větná adverbia - samozřejmě, bohužel, každopádně, naštěstí