Podstatná jména - Pravidla českého pravopisu

(Substantiva) 

Podstatné jméno je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

Pád :
Mluvnický pád je mluvnická kategorie, kterou jazyk vyjadřuje vztah podstatných jmen k přísudku či jiným větným členům.

Pádové otázky :

1. pád "kdo, co?",

2. pád "koho, čeho?",

3. pád "komu, čemu?",

4. pád "koho, co?",

5. pád "oslovujeme, voláme",

6. pád "(o) kom, (o) čem?",

7. pád "kým, čím?".

Rod :

Mužský - ženský - střední

(životný/neživotný)

Rod často souvisí s pohlavím a s životností či neživotností. Rod mluvnický však nemusí v jazycích vždy odpovídat rodu přirozenému

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie, která ovlivňuje skloňování podstatných jmen. Rod často souvisí s pohlavím a s životností či neživotností. Rod mluvnický však nemusí v jazycích vždy odpovídat rodu přirozenému - např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. Ve většině indoevropských jazyků existují tři rody - rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum) a rod střední (neutrum). Některé jazyky kategorii rodů podstatných jmen neznají - např. angličtina rozlišuje rody pouze u zájmen, některé mají rozsah rodů omezený např. švédština rozlišuje pouze dva rody - společný a střední. Konečně některé jazyky mohou mít rodů i více - např. v češtině se v mužském rodě rozlišuje ještě rod životný (animatum) a neživotný (inanimatum).

Vzor :

Vzor je podstatné jméno určené jako ukázka pro skloňování dalších podstatných jmen stejného typu.

• rod mužský životný - pán, muž, předseda, soudce,
• rod mužský neživotný - hrad, stroj,
• rod ženský - žena, růže, píseň, kost,
• střední - město, moře, kuře, stavení.

Kromě toho ke každému vzoru existuje několik podvzorů.
Dále existují vzory pro zpodstatnělá přídavná jména (hajný, průvodčí, zlatý, bytná, průvodčí, vstupné, hovězí).
Některá jména se skloňují nepravidelně.
Několik podstatných jmen je nesklonných (kupé, atašé).

Pomůcka: PoČůRáVá - pád, rod, číslo, vzor

Rozdělení podstatných jmen

Podle významu dělíme podstatná jména na:

KONKRÉTNÍ x ABSTRAKTNÍ

• konkrétní - označují názvy osob, zvířat a věcí,
  podst. jm. konkrétní se dále dělí na:
  
  • obecná - např. novinář, pes, země, řeka, město, auto,
    
  • vlastní - např. Jan, Praha, Škoda, Alík, Plzeň, Hradec Králové,
• abstraktní - vyjadřují názvy vlastností, dějů, činností a stavů (čin, zvědavost, láska, krása, mytí)
  

Jako speciální skupiny podstatných jmen lze vymezit jména (mají jen jedno číslo) :

• pomnožná - mají pouze tvary množného čísla a označují jimi jen jednu věc (Hradčany, Pardubice, Čechy) nebo jednu věc i více věcí (ústa, záda, dveře, narozeniny)
• hromadná - mají pouze tvary čísla jednotného, ale označují více věcí najednou. Bývají tvořena koncovkou -í (uhlí, dříví, kamení), příponami -oví (stromoví, křoví), -stvo (obyvatelstvo, rostlinstvo), -ctvo (ptactvo, rolnictvo)
• zvláštní kategorie hromadných: látková - vyjadřují látku bez ohledu na množství např. voda, olej, písek, mouka