Předložky - Pravidla českého pravopisu

(Prepozice)

Jedná se o neohebný slovní druh, který nikdy není větným členem. Předložky můžeme rozdělit na vlastní, vždy byly předložkami př. do, na, k, nad, ve a nevlastní, vznikly z jiných slovních druhů př. kolem, skrz.

Některé předložky se pojí s určitými pády. Ve 2. pádu vždy píšeme předložku z. Předložka s vžky pojí se 7. pádem. Můžeme ji použít i ve 2. pádu, pokud chceme naznačit, že jde o směřování z povrchu pryč nebo ze shora dolů. Nicméně nikdy neuděláme chybu, když ve 2. pádu napíšeme předložku z.

Co jsou předložky?

Předložky jsou v pořadí sedmým slovním druhem. Předložky jsou často považovány za okrajový slovní druh, ale rozhodně tomu tak není. Předložky jsou velmi podstatné a bez nich by bylo naše přesné vyjadřování složité až nemožné. Předložky stejně jako příslovce vyjadřují bližší okolnosti, ovšem až ve spojení se jmény (podstatnými, přídavnými jmény a zájmeny). Můžeme říci, že předložky blíže vyjadřují vztahy (především) podstatného jména.

Předložky = neohebný slovní druh

Předložky patří mezi tzv. neohebné slovní druhy. To znamená, že nijak nemění svůj tvar dle okolních slov a např. pádů, mají stále stejnou podobu. Předložky jsou také označovány jako nesamostatný slovní druh, tedy samotné nenesou žádný význam, nedávají příliš smysl. Nejsou ani součástí větného rozboru, protože samy nejsou větným členem, ale připojujeme je k jiným větným členům - nejčastěji jsou součástí příslovečného určení (např. do školy, v srpnu), dále pak předmětu, přívlastku či doplňku (bez práce, s kamarády).

Předložky vlastní a nevlastní :

Předložky můžeme rozdělit na vlastní (tzv. primární) a nevlastní (tzv. sekundární). Základem tohoto dělení je to, zda se daná předložka může vyskytovat i jako jiný slovní druh či ne.

Předložky vlastní :

Tyto předložky se vyskytují pouze jako předložky a nevystupují jako jiný slovní druh.

Příklad : v, s, na, pod, u, k, před, do, při, nad apod.

Předložky nevlastní :

Tyto předložky mohou vystupovat i jako jiný slovní druh. Mohou být například příslovcem nebo podstatným jménem. Často jsou odvozeny z jiných slov.

Příklad : kolem kromě, kvůli, místo, proti, skrz, uvnitř, směrem k apod.

Pokud se jedná o předložku, většinou za ní následuje jiný slovní druh (aby spojení dávalo smysl), za příslovcem žádný jiný slovní druh následovat nemusí.

Předložky a jejich vazby : 

Předložky můžeme dále rozdělit podle toho, s kolika pády se pojí (v kolika pádech vystupují) či přímo s jakými pády se vyskytují nejčastěji.

• Předložka, která se pojí hned se třemi pády, je např. za (za večera - 2. pád, za peníze - 4. pád, za školou - 7. pád) či s (kdo s koho - 4. pád, se stolu - 2. pád, s bratrem - 7. pád).
• Předložky pojící se s dvěma různými pády jsou např. na, o, po, v (4. a 6. pád) nebo např. nad, pod, před, mezi (4. a 7. pád).
• Většina předložek se však pojí pouze s jedním pádem, to platí též pro předložky nevlastní, např. bez, od, do, u (2. pád), k, kvůli, vůči (3. pád), mimo, přes, pro (4. pád), při (6. pád).